Botanika

Rostlinná buňka

• od 10 do 100 mikrometrů
• jako první ji pozoroval Robert Hook - na řezech korkem
• oproti živočišné buňce
  • má buněčnou stěnu
  • má vakuoly
  • má plastid

• Protoplast
  • vnitřek buňky

• Plazmatická membrána
  • = plazmalema, cytoplazmatická membrána
  • obal buňky, typická biomembrána (složení podobné ostatním mebránám)
  • je polopropustná = semipermeabilní
  • tvořena dvojvrtstvou fosfolipidů, jsou v ní zanořené bílkoviny
  • = fluidní (tekutá mozaika)
    • není symetrická
    • bílkoviny mohou v rámci membrány cestovat
  • funkce membrány
    • spojuje vnější a vnitřní prostředí buňky (-> semipermeabilní)
    • receptor (díky bílkovinám, reaguje na podněty)
  • (na obrázku je živočišná plazmatická membrána, je totožná s rostlinnou, jen jsou v ní navíc zanořeny molekuly cholesterolu)

• Jádro
  • téměř ve všech rostlinných buňkách (není např. sítkovice)
  • složení:
    • 2 membrány - každá dvě vrstvy fosfolipidů, v nich zanořené jaderné póry
    • chromatin - tvořena vláknitou DNA + bílkovinami - histony
      • když se nedělí je složení toto
      • při dělení se chromatin kondenzuje (spiralizuje) a vznikají chromozomy
    • jadérko
      • jedno nebo více
      • tvorba rRNA (robozomální ribonukleové kyseliny)
  • funkce:
    • řídící organela buňky
    • nositel genetické informace

Semiautonomní organely

• častečně nezávislé na jádře
• mají vlastní DNA, robozomy -> mohou si vytvářet některé bílkoviny
• vznik se vysvětluje ENDOSYMBIOTICKOU teorií
  • podle této teorie mohla eukaryotická buňka pohltit prokaryotickou, ale nedošlo k jejímu vstřebání, ale stala se součástí eukaryotické buňky
    • bakterie -> mitochondrie
    • sinice -> chloroplast

• Plastidy
  • jen v rostlinných buňkách
  • barviva: chlorofyl a, karotenoidy
  • 2 membrány
  • stroma = vnitřek plastidu
  • thylakoidy - váčky, fotosyntetické systémy, tvoří granum
    • a) chromoplasty
      • fotosynteticky neaktivní
      • neobsahují chlorofyly x mají karotenoidy (karoten - oranžové barvivo, xantofyl - žluté barvivo)
      • nacházejí se u některých plodů, dávají barvu květům, některé kořeny (mrkev, červená řepa)
      • na podzim -> odbourávání chloroplastů => žloutnutí listů
    • b) chloroplasty
      • zeleně zbarvené plastidy
      • v zelených částech rostlin
      • obsahují fotosyntetická barviva (chlorofyl a, b, c)
      • probíhá v nich fotosyntéza
      • vznikají buď protoplastů nebo leukoplastů za světla
    • c) leukoplasty
      • neobsahují pigmenty (barviva)
      • fotosynteticky neaktivní
      • v hlízách (v bramborách - amyloplasty - syntetizují škrob), oddencích
      • na světle z nich vznikají chloroplasty (např. zezelenání brambor)
• Mitochondrie
  • kristy = záhyby vnitřní membrány
  • matrix = vnitřní prostor mitochondrie
  • buněčné dýchání = získávání a ukládání energie do molekuly ATP

• Vakuola
  • u mladých rosltin více menších vakuol, u větších jedna velká centrální vakuola
  • rozpínáním => turgor (tlak tonoplastu na buněčnou stěnu)
  • membrána vakuoly = tonoplast
  • uvnitř tzv. buněčná šťáva:
    • převážně voda
    • v anorganické i organické látky - i barviva tzv. antokyany:
      • reagují na pH, podle toho barva
      • do červena, růžova - kyselé pH
      • do modra - zásadité pH
      • květy, plody (červené zelí, vinná réva, č, rybíz, plicník, květ máku, ...)
    • kumulování (shromažďování) zásobních či odpadních látek
    • udržování stálého prostředí
    • možné tvoření krystalů

Endoplazmatické retikulum

• systém váčků a kanálků
• komunikační  systém buňky - napojeno na jádro, transport látek
• s ribozomy - drsné (tvorba bílkovin); bez ribozomů - hladké (tvorba tuků)

 

Golgiho aparát

• systém váčků
• 2 strany
  • "cis" strana - blíže k retikulu, přijímá látky od retikula
  • "trans" strana - odškrcení váčku s látkou (potřebnou nebo odpadní) - transport

 

Buněčná stěna

• permeabilní - úplně propustná
• dává tvar, zpevňuje
• základní stavební jednotka - celulóza
• skládá se z:
  • střední lamela
  • primární stěna (primární stěna i střední lamela mají pružné buňky rostou spolu s buňkou)
  • sekundární stěna (jen u některých, je pevná, neumožňuje růst buňky, vyšší pevnost, odolnost)
• v buněčné stěně se mohou ukládat:
  • a) anorganické:
    • = inkrustace
    • např. křemičitany, uhličitany (CaCO₃)
    • => zpevňování
  • b) organické
    • = impregnace
    • suberin (látka podobná korku) -> korkovatění
    • lignin -> dřevnatění (pevnější buněčné stěny, v kolenchymu, sklerenchymu)
    • kutin (tukové povahy, nepropouští vodu) -> např. povlak na švestkách

 

Plasmodesmy

• kanálky, které procházejí buněčnou stěnou
• propojují protoplasty sousedních buněk -> komunikace