Rostlinná buňka
9. 12. 2009
Rostlinná buňka
- od 10 do 100 mikrometrů
- jako první ji pozoroval Robert Hook - na řezech korkem
- oproti živočišné buňce
- má buněčnou stěnu
- má vakuoly
- má plastid
- Protoplast
- vnitřek buňky
- Plazmatická membrána
- = plazmalema, cytoplazmatická membrána
- obal buňky, typická biomembrána (složení podobné ostatním mebránám)
- je polopropustná = semipermeabilní
- tvořena dvojvrtstvou fosfolipidů, jsou v ní zanořené bílkoviny
- = fluidní (tekutá mozaika)
- není symetrická
- bílkoviny mohou v rámci membrány cestovat
- funkce membrány
- spojuje vnější a vnitřní prostředí buňky (-> semipermeabilní)
- receptor (díky bílkovinám, reaguje na podněty)
- (na obrázku je živočišná plazmatická membrána, je totožná s rostlinnou, jen jsou v ní navíc zanořeny molekuly cholesterolu)
- Jádro
- téměř ve všech rostlinných buňkách (není např. sítkovice)
- složení:
- 2 membrány - každá dvě vrstvy fosfolipidů, v nich zanořené jaderné póry
- chromatin - tvořena vláknitou DNA + bílkovinami - histony
- když se nedělí je složení toto
- při dělení se chromatin kondenzuje (spiralizuje) a vznikají chromozomy
- jadérko
- jedno nebo více
- tvorba rRNA (robozomální ribonukleové kyseliny)
- funkce:
- řídící organela buňky
- nositel genetické informace
Semiautonomní organely
- častečně nezávislé na jádře
- mají vlastní DNA, robozomy -> mohou si vytvářet některé bílkoviny
- vznik se vysvětluje ENDOSYMBIOTICKOU teorií
- podle této teorie mohla eukaryotická buňka pohltit prokaryotickou, ale nedošlo k jejímu vstřebání, ale stala se součástí eukaryotické buňky
- bakterie -> mitochondrie
- sinice -> chloroplast
- podle této teorie mohla eukaryotická buňka pohltit prokaryotickou, ale nedošlo k jejímu vstřebání, ale stala se součástí eukaryotické buňky
- Plastidy
- jen v rostlinných buňkách
- barviva: chlorofyl a, karotenoidy
- 2 membrány
- stroma = vnitřek plastidu
- thylakoidy - váčky, fotosyntetické systémy, tvoří granum
- a) chromoplasty
- fotosynteticky neaktivní
- neobsahují chlorofyly x mají karotenoidy (karoten - oranžové barvivo, xantofyl - žluté barvivo)
- nacházejí se u některých plodů, dávají barvu květům, některé kořeny (mrkev, červená řepa)
- na podzim -> odbourávání chloroplastů => žloutnutí listů
- b) chloroplasty
- zeleně zbarvené plastidy
- v zelených částech rostlin
- obsahují fotosyntetická barviva (chlorofyl a, b, c)
- probíhá v nich fotosyntéza
- vznikají buď protoplastů nebo leukoplastů za světla
- c) leukoplasty
- neobsahují pigmenty (barviva)
- fotosynteticky neaktivní
- v hlízách (v bramborách - amyloplasty - syntetizují škrob), oddencích
- na světle z nich vznikají chloroplasty (např. zezelenání brambor)
- a) chromoplasty
- Mitochondrie
- kristy = záhyby vnitřní membrány
- matrix = vnitřní prostor mitochondrie
- buněčné dýchání = získávání a ukládání energie do molekuly ATP
- Vakuola
- u mladých rosltin více menších vakuol, u větších jedna velká centrální vakuola
- rozpínáním => turgor (tlak tonoplastu na buněčnou stěnu)
- membrána vakuoly = tonoplast
- uvnitř tzv. buněčná šťáva:
- převážně voda
- v anorganické i organické látky - i barviva tzv. antokyany:
- reagují na pH, podle toho barva
- do červena, růžova - kyselé pH
- do modra - zásadité pH
- květy, plody (červené zelí, vinná réva, č, rybíz, plicník, květ máku, ...)
- kumulování (shromažďování) zásobních či odpadních látek
- udržování stálého prostředí
- možné tvoření krystalů
Endoplazmatické retikulum
- systém váčků a kanálků
- komunikační systém buňky - napojeno na jádro, transport látek
- s ribozomy - drsné (tvorba bílkovin); bez ribozomů - hladké (tvorba tuků)
Golgiho aparát
- systém váčků
- 2 strany
- "cis" strana - blíže k retikulu, přijímá látky od retikula
- "trans" strana - odškrcení váčku s látkou (potřebnou nebo odpadní) - transport
Buněčná stěna
- permeabilní - úplně propustná
- dává tvar, zpevňuje
- základní stavební jednotka - celulóza
- skládá se z:
- střední lamela
- primární stěna (primární stěna i střední lamela mají pružné buňky rostou spolu s buňkou)
- sekundární stěna (jen u některých, je pevná, neumožňuje růst buňky, vyšší pevnost, odolnost)
- v buněčné stěně se mohou ukládat:
- a) anorganické:
- = inkrustace
- např. křemičitany, uhličitany (CaCO3)
- => zpevňování
- b) organické
- = impregnace
- suberin (látka podobná korku) -> korkovatění
- lignin -> dřevnatění (pevnější buněčné stěny, v kolenchymu, sklerenchymu)
- kutin (tukové povahy, nepropouští vodu) -> např. povlak na švestkách
Plasmodesmy
- kanálky, které procházejí buněčnou stěnou
- propojují protoplasty sousedních buněk -> komunikace
g
(blb, 15. 11. 2012 16:38)